Vokounovi jako svou 250. písničku
se shovívavým úsměvem
Jak daleko a blízko
jak vysoko a nízko
jsou ptáci které znám
co chodí jenom tam
kde zůstal život stát
Na čem tedy dneska vlastně záleží
možná že jen na tom že nežijem ve věži
V prvním patře že se nechá obyčejně žít
zatím co se v druhým patře nechá někdo bít
Na čem tedy dneska vlastně záleží
když už na ničem tolik nezáleží
Kdybychom se znali jako přátelé
odešli bychom do Jé Zet Dé
Jak dlouho lampa svítí
jak dlouho voní kvítí
To všechno asi ví
lítavci blázniví
snad nechají mě spát